CO CHCEŠ, ABY OSTATNÍ ČINILI TOBĚ, ČIŇ TY JIM

Duben 2010

Boží dobrometr

27. dubna 2010 v 21:20 | YouTube

KDE SE VZALO ZLO ?

27. dubna 2010 v 21:14 | E.G.W.
KDE SE VZALO ZLO ?


   Pokud chceme vědět, kde se vzalo zlo, musíme se vrátit na počátek.
   Jan 1,1  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
   Kristus, Slovo, jednorozený Syn Boží tvořil jednotu s věčným Otcem, jednotu v přirozenosti, v povaze, v úmyslu. Skrze Syna stvořil Otec všechny nebešťany.
   Protože základem zprávy Boží je zákon lásky, závisí štěstí všech bytostí na jejich dokonalé shodě s Jeho velkými zásadami spravedlnosti.
   Dokud všichni tvorové uznávali věrnost lásky, vládla v Božím vesmíru dokonalá svornost. Láska k Bohu byla tím nejvyšším, láska k druhým pak byla upřímná a nesobecká. Žádný nesoulad nerušil nebeskou harmonii. Tento šťastný stav byl však zasažen změnou.
   Vyskytl se jedinec, který zneužil svobody, již Bůh poskytl všem tvorům. Hřích povstal z toho, koho Bůh po Kristu nejvíce poctil a kdo stál v moci a slávě nejvýše mezi nebešťany. Lucifer (nositel světla), byl první mezi cherubíny, svatý a neposkvrněný.

   Ezechiel 28,12 -17 Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi,
   Poznenáhlu začal Lucifer toužit po povýšení.
Izajáš 14,13.14  A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit." Ačkoli veškerá jeho nádhera byla od Boha, začal ji tento mocný anděl pokládat za svou vlastní. Nespokojen se svým postavením, ač ctěn z nebešťanů nejvíce, opovážil se bažit po poctách náležejících toliko Stvořiteli.
   Dokonalý soulad nebes byl nyní rozrušen.
   Král vesmíru povolal k sobě nebešťany, aby v jejich přítomnosti ukázal skutečné postavení svého Syna a svůj vztah ke všem stvořeným bytostem. Před shromážděnými nebešťany prohlásil Král, že jedině Kristus může plně pochopit jeho úmysly a že jemu přísluší provádět Boží vůli. Syn Boží prováděl svoji vůli při tvoření všech nebešťanů; a jemu, právě tak, jako Bohu, náleží jejich úcta a oddanost.
   Andělé s jásotem potvrdili nadvládu Kristovu, pokořili se před ním a vzdali mu svou lásku a úctu. Lucifer se sklonil s nimi, avšak v jeho srdci byl zvláštní prudký rozpor. Věrnost, spravedlnost a oddanost bojovaly s nenávistí a žárlivostí.
   Opustiv své místo v bezprostřední blízkosti Otce, začal Lucifer šířit mezi anděly ducha nespokojenosti. Pracoval v naprosté tajnosti a zatím zakrýval své skutečné úmysly rouškou oddanosti k Bohu. Začal našeptávat pochybnosti o zákonech ovládajících nebeské bytosti; naznačoval, že zákony jsou sice nutné pro obyvatele světů, že však andělé takových omezení nepotřebují, protože jsou vznešenější a jejich vlastní moudrost je jim bezpečným vodítkem. Prý nejsou bytostmi, které by mohly nectít Boha; všechny jejich myšlenky jsou prý svaté; proto prý není možné, aby se zmýlili, právě tak, jako Bůh.    
   Potvrzení Syna Božího na roveň Otce předkládal Lucifer, jako nespravedlnost vůči své osobě. Má prý rovněž právo na vážnost a úctu. Dával najevo, že dostane-li se jemu, knížeti andělů jeho pravého povýšeného postavení, vzejde tím velké dobro všem nebešťanům, neboť jeho cílem je zajistit všem svobodu.
   Mnozí z andělů byli zaslepeni Luciferovými šalbami. Lucifer dovedně zasel v jejich mysli svou vlastní nedůvěru a nespokojenost tak, že to ani nepostřehly. Lstivě dovedl své posluchače k tomu, aby vyjádřili své pocity, a pak sám používal těchto projevů, mohlo-li to posloužit jeho cílům, aby dokázal, že andělé ve všem nesouhlasí se správou Boží. Ačkoli tvrdil, že je Bohu dokonale oddán, naléhal na to, aby byl změněn řád a zákony nebes v zájmu upevnění vlády Boží. A tak zatímco povzbuzoval vzpouru proti zákonu Božímu a zaséval v mysli andělů sobě podřízených svůj vlastní nesouhlas, navenek se snažil, potlačoval nespokojenost a usmiřovat nespokojené anděly s nebeským řádem. Zatímco potajmu rozdmýchával nesvár a vzpouru, dokázal dovedně předstírat, že jeho jediným cílem je podporovat oddanost a chránit soulad a mír.
   Lucifer sám si zprvu neuvědomoval skutečný ráz svých pocitů, bál se zatím vyslovit výplody a představy své mysli; přesto se jich nevzdal.
   Bylo mu dokázáno, že jeho nespokojenost nemá příčiny, a byly mu ukázány následky, setrvá-li ve vzpouře. Přišel čas konečného rozhodnutí; buď se plně podrobí Boží nadvládě, nebo přejde v otevřenou vzpouru. Téměř se již rozhodl k návratu, ale pýcha mu to nedovolila. Bylo by bývalo příliš velkou obětí pro toho, kdo se těšil tak vysokým poctám, připustit, že se mýlil, že jeho představy byly falešné, a podřídit se tomu, jehož moc se snažil označit za nespravedlivou.
   Soucitný Stvořitel z lítosti nad Luciferem a jeho stoupenci se snažil odvrátit je od propasti zkázy, do níž se řítili. Jeho milosti však nebylo porozuměno. Lucifer označil shovívavost Boží za důkaz své vlastní převahy, za známku toho, že Král vesmíru přistoupí nyní na jeho podmínky. Budou-li andělé stát pevně na jeho straně, prohlásil, získají vše, co si budou přát. Tvrdošíjně bránil své požadavky a postavil se plně proti svému Stvořiteli.
   Tak se stalo, že z Lucifera, (světlonoše), který sdílel slávu Boha a chránil jeho trůn, se přestoupením stal satan (odpůrce), Boha a škůdce těch, jež nebe svěřilo jeho vedení a ochraně.
   S pohrdáním odmítl důkazy a prosby věrných Božích andělů a prohlásil je za oklamané otroky. Přednostní postavení, jež bylo dáno Kristu, prohlásil za akt nespravedlnosti jak vůči němu, tak vůči všem nebešťanům a oznámil, že nadále nestrpí toto porušení práv svých i jejich. Slíbil všem, kteří vstoupí do řad jeho stoupenců, novou, lepší správu, pod níž se všichni budou těšit svobodě.
   Věrní andělé však stále naléhali na něho a jeho stoupence, aby bez meškání vyhledali přítomnost Boha, vyznali se ze svých omylů a žádali jej o radu. Mnozí byli ochotni dbát této rady, kát se ze svého poblouznění, avšak bývalý Lucifer, nyní satan měl připravenou jinou lež. Mocný vzbouřenec nyní prohlásil, že andělé, kteří se s ním spojili, zašli již příliš daleko a že není pro ně návratu; že zná Boží právo a ví, že Bůh neodpouští.
   Uměl dovedně přednést problém ze svého hlediska používaje chytráctví a lží k zajištění úspěchu.
   Byl ve výhodě, protože používal falešných důkazů. Všechny jeho skutky byli zahaleny tajemstvím, takže andělé mohli jen nesnadno odhalit pravou podstatu jeho konání. Dokud se tedy jeho plány plně nerozvinuly, nebylo možné poznat, o jak zlou věc jde.; jeho nespokojenost se nezdála být vzpourou. Dokonce ani věrní andělé nepoznali její ráz a neviděli, kam jeho konání vede.
   Anděly, které se mu nepodařilo převést na svou stranu, obvinil z lhostejnosti k zájmům nebešťanů. Všechno jednoduché opředl tajemstvím a dovedným zmatením vrhl pochybnosti i na zcela jasná prohlášení Boží.
   Bůh mohl použít pouze takových prostředků, které jsou v souladu s pravdou a spravedlností. Satan mohl použít toho, čeho Bůh nemohl - pochlebování a klamu.
   Z nesváru, který způsobil v nebi, obvinil satan správu Boží. Všechno zlo, prohlásil, je výsledkem Boží správy. Prohlašoval, že jeho cílem je zlepšit zákony Boží. Bůh mu tedy dovolil, aby přednesl své požadavky a ukázal, jak by se navrhované změny projevily v Božím zákoně.
   Satan prohlašoval od prvopočátku, že se nebouří. Celý vesmír musí nyní vidět podvodníka bez masky. Jeho vlastní dílo ho musí odsoudit.
   Obyvatelé nebes nebyli připraveni pochopit povahu a následky hříchu a nebyli by pochopili zničení satana jako projev Boží spravedlnosti. Kdyby byl stan hned zcela zničen, mnozí by pak sloužili Bohu ze strachu a nikoli z lásky. Vliv podvodníka by tak nebyl zcela zničen, ani duch vzpoury by nebyl zcela vymýcen. Pro dobro celého vesmíru musí satan plně rozvinout své zásady, aby všechny bytosti viděly v plném světle jeho útoky na správu Boží a aby se tak spravedlnost a milost Boží i neměnnost Božího zákona jednou provždy ukázaly nespornými.
   Satanova vzpoura měla být celému vesmíru poučením pro všechny časy - věčným svědectvím o povaze hříchu a jeho strašných následcích. Působení vlády satanovy, její účinky na lidi a anděly ukazují, jaké by byli následky potlačení Boží moci. Dokazují, že existence Boží správy je spjata s blahem všech tvorů, které Bůh stvořil. Tak historie tohoto strašného pokusu o vzpouru má být poučením pro všechny bytosti, aby se nedaly oklamat a nedopouštěly se hříchu vzpoury proti Bohu a nemusely pak nést odplatu.
   Jednou pochopí stvořené bytosti, že Bůh a jeho dílo je - dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý. (Deuteronomium 32,4)


   Bůh dodnes čeká na ty, kteří ještě nepochopili, že je miluje. - 2 Petrův 3,3-10  Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření." Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. 
   Kdo všechno asi ve své pýše, stejně jako satan, neuzná, že jedině správa Boží zajistí všem stvořeným bytostem život bez zla?
   Zjevení Janovo 21,3.4  A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
  

Pantomima - Bůh a člověk

10. dubna 2010 v 10:14 | YouTube

MÁ TO BŮH ČELÁDKU :-)

10. dubna 2010 v 9:55 | Neznámý
  • Abraham byl příliš starý
  • Sára byla neplodná
  • Izák byl přehnaně důvěřivý
  • Jákob byl úskočný
  • Lea byla ošklivá
  • Josef Egyptský prožil těžkou šikanu 
  • Mojžíš měl zranění z dětství a byl agresivní
  • Gedeon měl strach a chtěl utéct 
  • Rachab byla prostitutka 
  • Jeremiáš a Timotej byli příliš mladí
  • David měl na kontě cizoložství a úkladnou vraždu
  • Jonáš utekl před Hospodinem 
  • Noe se občas opil do němoty 
  • Noemi byla vdova 
  • Jób přišel o rodinu, o majetek a propadl depresi
  • Jan Křtitel byl bezdomovec a pojídal hmyz
  • Panna Maria místy nechápala, jak to Pán Bůh myslel
  • Ježíš v pubertě utekl rodičům a ještě se divil, co mají za problém
  • Učedníci usínali při modlitbě
  • Petr se vytahoval, a pak zapřel Krista
  • Marta byla tak trochu workoholička 
  • Její sestra Marie zas nebyla zrovna akční
  • Marie Magdaléna byla prostitutka a ještě k tomu posedlá
  • Samařská žena byla několikrát rozvedená a žila "na hromádce"
  • Timotej míval žaludeční potíže
  • Zacheus byl malý a zakomplexovaný a živil se daňovými podvody
  • Pavel byl cholerik a občas si neviděl do úst
TAK SE NELEKNI, KDYBY BŮH POČÍTAL I S TEBOU

A pak, že je v kostele nuda :-)

6. dubna 2010 v 23:41 | YouTube

CO JE PO SMRTI ?

6. dubna 2010 v 23:22 | Karloviny
CO JE PO SMRTI ?


   Někdo říká, že když člověk zemře, jde buď do pekla, nebo do očistce, nebo do nebe. Nevím, jak vás, ale mě tolik nezajímá, co na to říkají lidé, ale zajímá mě, co na to říká Bible.
   Žalm 115,17  Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha. - Hebrejsky ŠEOL, řecky HADÉS, česky HROB, JÁMA, PROPAST, SMRT, k těmto výrazům můžeme přidat i výraz PEKLO. Ano, peklo podle Bible není místo, kde bydlí čerti a kde se smaží hříšníci, ale peklo, smrt, propast, jáma, hrob hádes a šeol je jednoduše stav smrti. Stav nevědomí, kdy člověk nic nevidí, nic necítí, nic nevnímá, tudíž ani nechválí Hospodina.
   Biblický výraz pro smrt je i SPÁNEK - Jan 11,11-14  To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit." Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se." Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl: "Lazar umřel. - Je to ale "spánek" beze snů.
- Kazatel 9,5  Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic
- Kazatel 9,10  Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.
   Jelikož každý mrtvý, (svatý i hříšný), se po své smrti nachází ve stavu nevědomí, nemůže tedy ani nikoho strašit, ani nikomu radit. Proto Bůh zakazuje jakoukoli komunikaci se zemřelými. - Deuteronomium 18,9-12  Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti.
   V Bibli se dočteme o lidech, kteří zemřeli a poté byli vzkříšeni. Ti ale potom zase zemřeli a čekají na konečné vzkříšení, které se odehraje po druhém příchodu Ježíše Krista. Bible zná pouze jednoho člověka, který byl vzkříšen a je už v nebi a tím je Mojžíš. Bible zná ještě další dva lidi, kteří jsou už v nebi a nemusí čekat na konečné vzkříšení a těmi jsou předpotopní Enoch a popotopní Elijáš, ti byli vzati do nebe za svého života a tudíž nemuseli zemřít.
   Všichni ostatní lidé se po své smrti dostali do stavu nevědomí a jejich těla se rozpadla v prach - Genesis 3,19  V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."
   Všichni po své smrti "čekají" na své vzkříšení. - Daniel 12,2  Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.
   Některé Biblické texty hovoří o vzkříšení všeobecně - Jan 5,25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. Jiné texty ukazují na dvě velká vzkříšení. - Jan 5,28  Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.
1. Vzkříšení proběhne při 2. příchodu Ježíše Krista.
   1 Tesalonickým 4,15-17  Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. TO JEŠTĚ NENÍ VŠE.
   Zjevení Janovo 20,5.6  Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let.
   Jak jsme četli - Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. - Co je to těch 1000 let? - Zjevení Janovo 20:4  Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. Tisíciletý soud je synonymum pro přehodnocování situace po prvním vzkříšení. Je to soud o tom, jestli Bůh rozhodl správně, když někoho vzkřísil a vzal do nebe a někoho do nebe nevzal. A co dál?
   Zjevení Janovo 20,3  na tisíc let jej (satana) spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.
NÁVRAT NA ZEM. Z nebe se po tisíciletém soudu vrací zpět na zem lidé, kteří byli vzkříšeni při prvním vzkříšení- Zjevení Janovo 21,1-4  A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
Následuje druhé vzkříšení a ÚTOK.
   Zjevení Janovo 20,7-9  Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa… Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři. Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je. TOTO JE DEFINITIVNÍ POTVRZENÍ SPRÁVNOSTI BOŽÍHO SOUDU A DEFINITIVNÍ ZNIČENÍ SATANA, JEHO ANDĚLŮ A LIDÍ, KTEŘÍ SE NECHALI ZLÁKAT NA JEJICH STRANU.

Rekapitulace
   ● Pokud bych zemřel, nacházel bych se ve stavu nevědomí a rozpadl bych se časem v prach.
   ● Při druhém příchodu Ježíše Krista bych buď "spal" dál, (to pokud bych byl Bohem uznán za nespravedlivého), nebo bych byl vzkříšen, (to pokud bych byl uznán Bohem za spravedlivého) a byl bych vzat do nebe na tisíciletý soud.
   ● Po tisíciletém soudu bych byl, (pokud bych byl uznán za nespravedlivého), vzkříšen a pod vedením satana v tažení proti Bohu navždy zničen, čili na věčné časy bych se nacházel ve stavu nevědomí, jinak řečeno, zničen fyzicky i duševně, jako bych se nikdy nenarodil. Ale pokud bych byl Bohem uznán za spravedlivého, tak bych žil věčně.
   - Zjevení Janovo 21,3-5  A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové."

TAK U TOHO BYCH CHTĚL BÝT

Liška - rozbor písně :-)))

2. dubna 2010 v 20:29 | YouTube